Skip to content Skip to main navigation Skip to footer

Pečeť (latinsky sigillum) je prostředek vytištěný, vytlačený či jinak připevněný na dokumentu (nebo jiném předmětu), sloužící k ověření jeho pravosti. Při otevření dokumentu dochází k rozlomení či jinému mechanickému poškození pečeti, díky čemuž je poté jasně patrné, že již byl přečten.

Mezi nejvýznamnější symboly obcí vždy náležely znak, pečeť a prapor. Ve svých počátcích sloužil znak, který se maloval zejména na štít, především k rozlišení a orientaci válečníka v boji. Rozlišení znaků se časem přeneslo i na panství a na města. Vesnice byly obvykle majetkem některého panství a nebylo obvyklé, aby měly vlastní znak.

Pečeť na rozdíl od znaku nebyla vázána na panství či město, ale jednoznačně charakterizuje svého majitele, ať už se jedná o fyzickou či „právnickou“ osobu, což je právě případ pečeti obecní.

Pečeť měla pro obec značný význam, zejména pak ve středověku, kdy byla většina společnosti negramotná, a pečeť proto představovala nejdůležitější ověřovací prostředek vyjadřující souhlas vydavatele se zněním písemnosti vyšlé z obecní kanceláře a vzniklé z působnosti obecních orgánů.

V současnosti, v době, kdy již většina obcí, i těch nejmenších, požádala Parlament ČR o přidělení znaku obce, zůstává zastupitelstvo Křenovic konzervativní. Právě skutečnost, že historicky znaky povětšinou k vesnicím nenáležely, jak bylo uvedeno výše, vede naši obec k tomu, abychom za jediný a přitom velmi zajímavý symbol považovali nejstarší dochovaný exemplář pečeti Křenovic z r. 1737.

Heraldika
Křenovice dodnes nemají udělený znak.[3] Za jediný symbol tak lze považovat pečeť obce.[3] Pečetěno bylo červeným voskem. Pečeť je kruhová s nápisem po obvodu. V pečetním poli nejstarší obecní pečeti vidíme rostlinu křenu od jeho kořene k listům. Na každé straně kořene se nachází po dvou koříncích. Listů má rostlina v pečetním poli heraldicky vpravo tři, nahoře jeden, a heraldicky vlevo dva. Nejstarší dokument pečetěný křenovickou pečetí byl nalezen v MZA v Brně a je z roku 1691. Toto pečetidlo bylo bez data a buď se ztratilo nebo poškodilo a proto nechala obec zhotovit nové pečetidlo i s datem zhotovení 1737. Tímto pečetidlem se od té doby pečetily všechny další dokumenty. Nápis po obvodu zní[3] PECZET DIEDINY KRZENOWIC

PEČETI KŘENOVSKÉ
Při hledání v rodinném archivu Kouniců, v Moravském zemském archivu
v Brně, objevila paní Vladimíra Spáčilová zajímavý dokument z roku 1691, v jehož závěru jsou použity pečeti Křenovic a Hrušek.
Obec Křenovice rozhodně vlastnila pečeť dříve než nechala zhotovit
datovanou pečeť s rokem 1737.

Stavba kostela v Křenovicích
My níže podepsaní k kostelu křenovskému přináležející farníci známo činíme a vyznáváme tímto, že k obnovení a opravování dotčeného kostela  vysoce urozený pan pan Dominic Ondřej s tý Římský Říše hrabě z Kounic vrchnost naše milostivá nám čtyřicetisedem zlatých rýnských, který k zaplacení některých posavad nejistých po nebožtíku Stivarovi, někdejším děkanovi slavkovským, pozůstalých dluhův obráceni jsou odvést a zapůjčiti ráčila, slibujem tehdy a nejpodstatnější upovažujem takových 47 Rý k milostivým rukám Vysoce dotčené Excell. z naší kostelní kasy, co toliko možno bude beze vší úmluvy a výminky, jak by ta jmenovaná býti mohla, vděčně a beze vší schůzky zaplatiti, čemuž na potvrzení jsme Tento revers našimi obecními pečetěmi potvrditi daly
A dvojctihodného vysoce učeného Pavla Ignacinka Ličovskýho na ten čas faráře našeho, by se podle nás podepsal a pečeť svou přitiskl dožádaly
Jenž se stalo v Křenovicích dne 6.novembra L.P.1691
Podepsáni
Paulus Ignatius Liczowský
Farář slavkovský
N. N.? Rychtář purkmistr a celá obec diediny Křenovic
N. N.? Rychtář purkmistr a celá obec diediny Hrušek Slavkovu náležející
N. N.? Rychtář purkmistr a celá obec diediny Hrušek křížofie /křížovie,křížovu/ náležející

MZA BRNO G436 i.č.602 k67

 

Zpět nahoru