První písemná zmínka o Křenovicích

První písemná zmínka První písemná zmínka o obci Křenovice se prokazatelně datuje k roku 1305. Vzhledem k tomu, že dříve v této souvislosti byl udáván i rok 1222, byla obě data ověřena v Moravském zemském archivu.

Dne 8. května 1305 vydala Vojslava, Vdova po Jenčovi z Deblína, v Tišnově listinu, jíž vlastně odpovídala na dotaz převorky Kateřiny a konventu kláštera dominikánek u sv. Kateřiny v Olomouci, který se týkal toho, jakým způsobem byla vyňata ves Hrušky ze správy farního kostela ve Vážanech. Vojslava uvedla, že sama, jakožto patronka, tedy držitelka patronátního práva, kostela ve Vážanech, obdarovala tímto právem řeholnice olomouckého kláštera sv. Kateřiny a odvolávajíc se na svědectví tišnovského plebána Pavla, správce tamního špitálu mistra Fridricha a svého zpovědníka bratra Budislava z řádu dominikánů, dále vypověděla, že ves Hrušky od počátku náležela k farnímu kostelu ve Vážanech; když si však její manžel Jeneč a jeho bratr Hartleb rozdělovali dědičné otcovské statky, Hrušky připadly Hartlebovi. Ten tehdy fakticky, nikoliv však podle práva, proti vůli Jenčově Vojslavině Hrušky odňal kostelu ve Vážanech a připojil je k farnímu kostelu v Křenovicích.1

První písemná zmínka

Spousta měst a obcí velkolepě oslavuje výročí první písemné zmínky. Před mnoha lety jsem na toto téma psal v Křenovickém zpravodaji. Zastávám totiž názor, že toto datum není až tak důležité. Města i obce zde existovala mnoho let před tím, než se někde tato událost písemně zaznamenala. Ne jinak je tomu i u Křenovic. První nálezy a tedy i osídlení v okolí Křenovic se datují do starší doby kamenné.  Přesto si ale myslím, že bychom měli znát i toto oficiální datum. 

Ve sborníku Pod Mohylou míru se zmiňuje rok 1222, všem nepodloženě (Původní zdroj: LIČMAN, A. Vlastivěda moravská: Místopis Moravy, Brněnský kraj, Slavkovský okres. 1921.). Koncem září 2012 proto navštívily Marcela Drápalová a Hana Procházková Moravský zemský archiv se sídlem ve Slavkově u Brna, aby zjistily, jak to s první písemnou zmínkou o Křenovivicích vlastně je. Ředitel archivu Mgr. Karel Mlateček, Ph.D. jim sdělil, že první písemná zmínka o obci Křenovice skutečně pochází z roku 1305

Uvedené datum 1222 se totiž netýká naší obce. Na listině olomouckého biskupa Roberta z roku 1222, kterou dává kostelu (farnosti) v Přítlukách majetek ve vsi Mašovice na Znojemsku, je mezi svědky tohoto právního aktu uveden mimo jiné i jistý Adolf, plebán (farář) z Gerenowiz. Dále jsou mezi svědky uvedeni duchovní z Podivína, z Vrbice a dalších míst ležících na Břeclavsku či Hodonínsku. Jméno Gerenowiz ovšem neznamená Křenovice, ale Jarohněvice. S největší pravděpodobností se jedná o Jarohněvice, které ležely u Dubňan na Hodonínsku a zanikly v druhé polovině 15. století. Místní farář se uvádí nejen ve zmíněném roce 1222, ale například i v roce 1286 jako "plebanus de Gernowicz." Zcela jistě se ovšem nejedná o Křenovice. 

Sborníky Pod mohylou míru připravovali většinou amatérští (byť třeba poučení) zájemci o historicko-vlastivědnou práci. Řada údajů uvedených v těchto sbornících je nekriticky přejatá z jiných zdrojů, aniž by autor či redaktor byl schopen hodnověrnost údajů posoudit. Že je údaj uveden ve farní kronice, nic neznamená. Farář, který historii farnosti sepsal (či spíše do kroniky opsal z několika obecně používaných knižních zdrojů), zcela jistě nebyl schopen správnost údaje týkajících se středověku kriticky ověřit. Jak sám ředitel archívu píše, není na tomto zjištění nic nového ani objevného. 

Příslušní autoři monografie Křenovice (kniha o Křenovicích) se k tomuto datu (1222) ani nevraceli, protože existuje dost další literatury a odkazů, ze kterých celkem jasně vyplývá, že Křenovic se týká až rok 1305. 

Takže máme toto datum víceméně spojené s další významnou událostí, která se zapsala do dějin celé tehdejší Evropy, a to bitvou u Slavkova. Přesně 500 let po první písemné zmínce o Křenovicích zasedá v naší obci válečná rada rusko-rakouských spojeneckých vojsk, jejíž rozhodnutí má bezprostřední vliv na konečný výsledek bitvy a následných změn na našem kontinentě.

Oldřich Bartošek


1OBEC KŘENOVICE A MZA V BRNĚ, SOkA Vyškov. Křenovice. 1. vyd. Brno: Moravský zemský archiv, 2005, 477 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-869-3109-9.)